REPUBLIKOVÉ FINÁLE ATLETICKÉHO VÍCEBOJE
Cesta pětičlenného týmu našich atletických čtyřbojařů započala v září roku 2024, tedy na začátku letošního školního roku. Tehdy na našem atletickém stadiónu na Vodojemu vybojovali ve složení Marek Rendl, Vítek Bartoš, Vlastimil Lagron, Donart Ramizi a Akim Tymofieiv první místo v okresním kole a pak museli osm měsíců čekat a zlepšovat svou výkonost, aby se 29.5. 2025 zúčastnili krajského finále v atletickém čtyřboji v Horšovském Týně. Zde svedli velmi pěkný souboj s domácím družstvem ZŠ Horšovský Týn, který nakonec s přehledem porazili a s celkovým součtem 8 210 bodů si vybojovali účast na Republikovém finále. Všichni chlapci si na krajském finále vylepšili svá maxima, což dokazoval výše zmiňovaný součet bodů družstva. Dále pak zdůrazněme individuální výkony celkově druhého Vítka Bartoše 2186 bodů, třetího Marka Rendla 2169 bodů a přes dvoutisícovou hranici se dostal ještě Vlastimil Lagron s 2069 body.
Po skončení krajského finále, pak započala příprava na účast v Republikovém finále atletického čtyřboje, které se letos konalo bohužel ve stejný den jako náš školní přebor v atletice, a to v pátek 13. června. Chlapci si však uvědomovali to, že závodit mezi patnácti nejlepšími týmy v republice je vrcholem jejich školní atletické kariery. Totiž v loňském roce jim účast na republice unikla o pár bodů, když skončili v krajském kole v Přešticích druzí, právě za Horšovským Týnem. Vzhledem k tomu, že se republikové finále konalo až v dalekém Holešově v okrese Kroměříž na Moravě, bylo třeba cestovat na závody s denním předstihem. Naše lehce obměněná sestava Vítek Bartoš, Marek Rendl, Donart Ramizi, Akim Tymofieiv a Leoš Denk, který skvěle zastoupil Vlastimila Lagrona, vyrazila ve čtvrtek v půl desáté vlakem přes Prahu, Olomouc až do Holešova, kde v pozdních odpoledních hodinách po úmorné cestě, našla příjemnou oázu v podobě apartmánu v penzionu Hana. Po ubytování se šli chlapci v našem pedagogickém doprovodu zodpovědně rozcvičit a protáhnout si svalstvo po téměř sedmihodinové cestě vlakem. Seznámili se tak se stadiónem a krom stále oslabeného Marka Rendla, který se ještě v pondělí potýkal s teplotami, byli hoši plni elánu a odhodlání bojovat o medaile. Druhý den začaly závody prezencí družstev a zahajovacím ceremoniálem, kde si všechny zúčastněné školy nastoupily, vyslechly si proslovy všech činovníků a na závěr zazněla Česká hymna a-kapela. V 10:00 započali hoši závodit v hodu míčkem a vrhu koulí. Tak jak se Vítkovi a Leošovi dařilo na míčku, kde překonali své osobní rekordy, tak koulařům se příliš nedařilo. Bohužel naše velké želízko, troufám si říci jeden z nejlepších koulařů v republice, Marek Rendl, opravdu nebyl ve své kůži. Zahájil zajišťovákem za 10,35 m, bohužel další dva pokusy, které letěli daleko přes 11 metrů neustál a po odhodu vyšlápl z kruhu. Další disciplínou byl běh na 60 m, kde většina chlapců své maximum vylepšila nebo zaběhla podobný výkon, jako v předešlých kolech. (Čas byl pomalejší, protože na KF se měřilo ručně, kdežto zde na RF již byla elektronická časomíra.) Poté přišly skoky. Tedy skok vysoký a daleký. Dálkařům sice foukal vítr do zad, ale tak nárazově, že byla loterie, jak připravit rozběh, chlapci se na prkno dostali až v posledních pokusech, ale to již rozhodně nebyly jejich nejdelší pokusy. Jak Marek, tak Vítek si oproti KF pohoršili skoro o půl metru, a to bylo na bodovém zisku znát. Ve skoku vysokém se nejlépe vedlo Leošovi Denkovi, který překonal jako jeden z mála poslední výšku 172 cm. Před závěrečnou vytrvalostí se naše družstvo pohybovalo kolem osmého místa. Bohužel vytrvalost pro většinu kluků je spíše slabší disciplínou, a i když vím, že se na republikovém finále hodně kousli, již nedokázali družstvo v pořadí posunout naopak si pohoršili na 11 příčku v celkovém pořadí. Chtěl bych chlapce za jejich svědomitý a houževnatý přístup pochválit, vím, že ten den ze sebe vydali to nejlepší, co mohli v dané formě a rozpoložení. Velmi si cením obětavého přístupu Marka Rendla, který i přes to, že po předchozí prodělané viróze nebyl rozhodně ve své kůži, tak celý závod absolvoval, protože i přes slabší formu byl stále 3. nejlépe bodujícím závodníkem družstva. Pochvalu za nejlepší vícebojařský výkon našeho družstva 2141 bodů a překonání třech osobních rekordů bych rád udělil Vítkovi Bartošovi. Ten své kvality dokázal nejen v závěrečném kilometru v osobním rekordu 3:03 s, ale také ještě druhý den v sobotu 14.6. na Mistrovství Plzeňského kraje, kde získal v dresu Atletiky Klatovy dvě zlaté medaile ve skoku o tyči a ve skoku vysokém a stříbrnou medaili ve skoku dalekém. Pro nás s panem učitelem Kantou to byl velmi pěkný sportovní zážitek a pro mě jako trenéra, také takový vrchol a pěkné zakončení čtyřleté sportovní reprezentace této generace chlapců. Vždyť naposledy jsme byli na republikovém finále v atletickém čtyřboji s Plánickou v roce 2009. V závěru bych rád chlapcům popřál, aby u sportu a atletiky vydrželi a budu se moc těšit, že o jejich úspěších a sportovních kariérách ještě uslyším. V. Šelmát
ZŠ Klatovy Plánická ul. děkuje panu Šelmátovi za přípravu chlapců a doprovod na soutěže.
